Proč muži nesnášejí ženský smutek nebo přílišnou citlivost

Proč muži nesnášejí ženský smutek nebo přílišnou citlivost

Lenka byla zdrcená vzpurným chováním své dospívající dcery Kláry. Dívka se toulala venku s partou a její chování bylo den ode dne horší. Jak Lenka, tak její manžel Robert o tom s dcerou hovořili a varovali ji, že buď své chování zlepší, nebo se dostane do problému.

Bohužel otec hodně pracoval, takže břímě předvýchovy spočívalo na matce. Jednou časně zrána se Lenka s dcerou divoce pohádala a pak ji bolela hlava.

Večer se Robert vrátil z práce a našel ženu, jak umývá nádobí. „Nazdar miláčku. Jak ses dneska měla?“ zeptal se a k jeho překvapení se Lenka rozplakala. „Je to hrozné“, vzlykala. „Já už to prostě nevydržím. Klára je příšerná. Zkoušela jsem všechno možné, ale ona se vůbec nedokáže ovládat. Neposlouchá, když jí něco říkám. Je mi z toho nanic. Co jsme udělali špatně?“

„Víš co, miláčku? Hezky si sedni a uklidni se. Pláčem nic nespravíš,“ domlouval jí klidným hlasem. „Na, vem si kapesník, utři si oči a pohovoříme si o tom. Jsem si jistý, že přijdeme na nějaké řešení.“

„Ale ty vůbec nevíš o co jde, zkoušela jsem všechno možné. Nic nezabralo.“

„Uklidni se, Lenko,“ konějšil Robert. „Řekni mi přesně, co špatného Klára zase udělala a kvůli čemu tak naříkáš.“

„Ty to prostě nechápeš. Celý týden jsi vůbec nebyl doma. Vůbec nevíš, jaké to bylo. Jak můžeš být tak necitlivý?“

„Necitlivý? Já nejsem necitlivý, jenom se pokouším uvažovat prakticky. S hysterií se nikam nedostaneme.“

„Já nejsem hysterická, jenom brečím. Víš, vyjadřuji tím své pocity, což ty vlastně neumíš. Nepřeji si, aby si mi radil,“ vyštěkla „potřebuji jenom, abys mě utěšil.“ Vyběhla z kuchyně a zhroutila se na pohovku. Cítila se opuštěná, osamocená a nepochopená.

… A teď další příklad

Kateřina a Adam se vrátili z večeře v restauraci, a když vcházeli do bytu, žena nahodila: „Adame, potřebuji si s tebou o něčem promluvit.“

„Teď?“ divil se. „Vždyť už je pozdě miláčku.“

Rozechvěle trvala na svém, „Ano teď.“

„Dobrá“, zareagoval netrpělivě. „Co se děje?“

„No, zdá se mi, že ses mi poslední dobou nějak odcizil. Vím, máš hodně práce, ale už jsme se nemilovali celý týden a … prostě mi chybíš.“ Kateřina skončila a očekávala útěchu. Adam se však nervózně ošíval v křesle a mlčel.

„Co mi na to řekneš?“ pobídla ho.

„Je mi líto, že ti to tak připadá“, hlesnul tiše.

„To je všechno, co mi odpovíš?“ vyčítavě protestovala.

„Ano“, utrousil Adam. „Ty sis prostě umínila, že musím odpovědět, a když to neudělám, tak jsem k ničemu, viď?“

„Ne“, zakřičela. „Já jenom chci, abys tu byl se mnou.“

„Vždyť jsem s tebou,“ zavtipkoval. „Vidíš snad, že jdu pryč?“

„Je to, jako bys tu nebyl,“ vzlykala nešťastně. „Sedíš tu jako kus ledu, zatímco já potřebuji tvoji lásku.“

„Poslyš“, rozzuřil se Adam, „zkazila jsi hezký večer, protože ses takhle pozdě rozhodla debatovat o takových věcech. Kdybys nebyla tak nemožná citlivka, byl by klid! Už ty tvoje nesmysly nebudu dál poslouchat!“

Adam odešel z pokoje a nechal svou ženu o samotě plakat a divit se, jak je možné, že si vzala tak bezcitného muže.

Musíte si přečíst: 10 nejčastějších důvodů, proč jsou ženy hysterické

… Už jste někdy potřebovala, aby vám muž dal najevo svou lásku, případně vás utěšil, ale on vám místo toho začal domlouvat?

… Pokoušela jste se někdy s partnerem sdílet svůj smutek či strach a výsledkem bylo pouze jeho obvinění z přílišné citlivosti a sobeckosti?

Zažila jste mnoho obdobných situací jako ty výše popsané a divila jste se: Proč muži tak nesnášejí, když jsou ženy citlivé? Mnozí odborníci to vysvětlují tím, že muž se v přítomnosti příliš citlivé ženy cítí nepohodlně, neboť špatně snáší vlastní zranitelnost.

Tento poznatek částečně řeší náš problém. Avšak domnívám se, že klíč k záhadě je ukryt hlouběji v mužském charakteru, ve třech „tajných“ důvodech, s nimiž muži žijí a o nichž ženy nevědí. Hned je vám objasním.

1. Důvod, proč muži neradi vidí ženy smutné nebo příliš citlivé

Muži jsou odmalička vychováváni v přesvědčení, že oni nesou břímě zodpovědnosti.

„Tome, hlídej sestřičku a dávej pozor, aby se jí něco nestalo.“

„Až vyrosteš, synku, budeš pánem ve vlastním domě.“

„Tatínek potřebuje pomoci vynést věci z auta, synu.“

Chlapci vyrůstají v muže, kteří jsou podvědomě přesvědčeni, že pokud mám být skutečným mužem, musím být schopný a musím se starat o ženu a rodinu.

Muži jsou vychováváni k tomu, aby si uvědomovali pocit zodpovědnosti za to, že dávají věci do pořádku.

Jsou skutečně tak necitliví?

Když se muži svěříte s problémem, který vás trápí, neslyší, co mu říkáte. Slyší tohle:

„Pomoz mi!“, „Zachraň mě!“, „Dej to za mě do pořádku!“

Jako žena chcete být:

Ujišťována, utěšena, objata, políbena, uklidněna, chcete slyšet, že všechno bude v pořádku.

Místo toho dostáváte:

Rady, otázky, přednášky, obvinění, že jste přecitlivělá.

Vy chcete lásku a on vám odpovídá rozumem. Vy potřebujete útěchu, zatímco on se k vám chová spíš jako kárající otec.

KDYŽ JE ŽENA SPRÁVNĚ MILOVÁNA, TAK SE Z NÍ STANE DESETKRÁT VĚTŠÍ ŽENA, NEŽ PŘEDTÍM. (kopie)

Vzpomínám si na jednu příhodu ze svého života, která je typická pro tuto mužskou záhadu. Měla jsem problém s některými zaměstnanci v mé kanceláři a byla jsem zklamaná jejich přístupem k práci. Večer jsem přišla domů a hned běžela za tehdejším manželem: „Já se z toho snad zblázním!“ vyhrkla jsem a začala mu vyprávět o svých frustracích v zaměstnání.

Stáli jsme spolu v hale. Poslouchal mě pár minut a další půlhodinu vymýšlel strategii, jak mě zbaví problémů, a zdůrazňoval chyby v minulosti, které přispěly k současnému stavu. Byla jsem stále rozčílenější a nakonec jsem se rozplakala.

„Co se děje?“ nechápal. „Tobě se moje návrhy nelíbí?“

„Mě tvoje návrhy nezajímají,“ drmolila jsem. „Prostě jsem přišla smutná a zdrcená a potřebovala jsem útěchu a ty mi tu místo toho dáváš lekce.“

„Omlouvám se, nevěděl jsem, že to bereš takhle,“ ohradil se.

Kdo se zachoval dobře a kdo špatně? Žádná z nás. On si myslel, že mi pomáhá svou radou. Nenapadlo ho, že by udělal lépe, kdyby si mě posadil na klín, vyslechl mě, konějšil a zašeptal, že mě má moc rád.

Já myslela, že je necitlivý a nechápe moje potřeby, zatímco on se mi podle svého nejlepšího svědomí snažil pomoci. Zapamatujte si následující:

Muži jsou orientováni na řešení situací!

Když partner vidí, že vás trápí nějaký problém, začne automaticky uvažovat nad řešením. Možná ho žádné nenapadne, ale to není podstatné. Klade vám spoustu otázek, nebo je zticha a přemýšlí. Vám se zdá, že je necitlivý a k ničemu, zatímco on si myslí, že je vaším zachráncem v nablýskané zbroji.

To vysvětluje, proč se muž tak často rozčílí, když s ním diskutujete o nějakém problému, nebo ukazujete svou zranitelnost.

Nezlobí se na vás – zlobí se proto, že:

a) cítí se zodpovědný za vyřešení situace

b) nenachází řešení, připadá si hloupý a neschopný vám pomoci

Přesně to se stalo. Manžel prostě vnímal, že jsem si už ve dveřích začala stěžovat, a okamžitě si to vyložil jako žádost o pomoc. Začal chrlit rady a návrhy a čím víc mi radil místo utěšování, tím větší jsem na něho měla vztek. Když sledoval moje stupňující se rozčílení místo vděku, není divu, že vybuchl.

Trvalo několik hodin, než jsme si ujasnili situaci, ale stálo to za to – incident mi odhalil tuto mužskou záhadu. Stejně jako většina mužů, můj manžel nevěřil, že mě může uspokojit jen vyslechnutím či polibkem.

Přečtěte si také: 4 kvality vědomého partnerského vztahu

„Takže ty chceš říct, že jediné, co jsem měl udělat, abych zastavil vodopád nářků a stížností, bylo obejmout tě a ujistit tě, že všechno bude v pořádku?“ zeptal se. „Ty jsi ode mě neočekávala řešení?“

„Přesně tak,“ přitakala jsem. „Chtěla jsem jenom vědět, že jsi tu pro mě.“

2. Důvod, proč muži neradi vidí ženy smutné nebo příliš citlivé

Když muž vidí ženu smutnou nebo přecitlivělou, má dojem, že je příčinou, a tudíž špatný. Dokonce i tehdy, když jste rozmrzelá kvůli něčemu, co s ním nemá vůbec nic společného, cítí zodpovědnost za vaši bolest a má pocit viny, protože nedokáže chmury rozehnat.

Když jsou muži svědky ženina smutku, často viní sami sebe, že jsou příčinou. Zákonitě se na nás rozčílí, protože se kvůli nám cítí nespokojení sami sebou.

Jeden muž záležitost charakterizoval slovy: „Když za mnou žena přijde smutná, já se s tím velmi nesnadno vyrovnávám. Pokud si dělá starosti kvůli něčemu nebo někomu, jsem rozčílený proto, že jí někdo ublížil, a také proto, že i já cítím její bolest. Pokud je smutná kvůli tomu, co jsem udělal já, hněvám se na sebe za to, že jsem jí ublížil, protože to dokazuje, jaký jsem trouba.“

Stává se vám, že když jste smutná a obrátíte se s prosbou o pomoc na svého partnera, tak se začne rozčilovat? Často to způsobuje pocit hněvu na sebe sama, buď proto, že není schopen vám pomoci, nebo proto, že vám ublížil on sám. Muži vyjadřují své frustrace spíš hněvem než lítostí, protože se tak cítí bezpečněji. Z toho vyplývá následující:

Muž se hněvá na vaši přecitlivělost, protože je pravděpodobně vystrašený, pokořený, bezmocný, raněný a tyto emoce maskuje.

3. Důvod, proč muži neradi vidí ženy smutné nebo rozlítostněné

Stalo se vám někdy, že jste s partnerem hovořila o svých starostech a problémech a on se vás pokoušel přinutit, abyste se „uklidnila“ a nechal toho? Vy jste se přitom potřebovala na chvilku vyplakat a on se choval, jako byste prožívala nervový kolaps?

Muži si vaši citlivost často pletou s hysterií, předpokládají, že jste na tom psychicky mnohem hůř, než vypadáte, a mají strach, že když jednou začnete, tak už se nezastavíte.

Pro většinu mužů znamená dát najevo např. bezmocnost či strach skutečnost, že na tom jsou velmi špatně. Takže, když vás muž vidí utrápenou, hodnotí vás vlastními citovými měřítky a usoudí, že jste na pokraji zhroucení!

Muži prostě nedovedou pochopit, jak ženy dokáží v daném okamžiku hluboce prožívat své pocity, aniž by to nějak narušilo jejich duševní rovnováhu.

Muži rovněž předpokládají, že jakmile jednou začnete plakat, už nepřestanete. Proto říkají:

„To budeš pořád brečet?“. „Nechci, abys z toho dělala drama, zrovna teď na to nemám čas.“ „Jestli v tom chceš pokračovat, tak se zřejmě dnes vůbec nevyspíme.“

Přitom možná potřebujete jen pět minut jejich zájmu, něžné útěchy a oni reagují, jako byste od nich očekávala dvanáctihodinový maraton konějšení-

Muži nechápou, že ženy jsou duševně mnohem vyrovnanější a odolnější než oni.

To znamená, že můžeme v jedné minutě plakat a v další jsme připravené se milovat. Zuříme a hned vzápětí odpouštíme. Pro muže je mnohem obtížnější přesunout se z jednoho duševního rozpoložení do druhého. Domnívají se, že u nás je to stejné, a proto je vykolejí smutek.

SILNÁ ŽENA JE TA, KTERÁ SE DOKÁŽE DNES

Jaké je řešení?

1. Když jste z něčeho rozmrzelá nebo smutná, řekněte partnerovi, co po něm přesně chcete.

Ušetří vám to hodiny hádek, nedorozumění a frustrací. Pokud jste smutná nebo vás něco trápí a potřebujete si o tom promluvit, ujistěte ho přesně v tom, co od něj potřebujete.

Když se například neshodnete s někým v zaměstnání a po příchodu domů potřebujete ventilovat špatnou náladu, například partnerovi oznamte: „Mám hrozný vztek na Lucku od nás z kanceláře. Potřebuji, abys mě vyslechl a na chvíli objal a utěšil. Nepotřebuji žádnou radu, chci se jenom zbavit špatných pocitů a ujistit se, že mě máš rád.“

Váš partner bude přesně vědět, co potřebujete. Nebude se cítit frustrován, když se kvůli jeho způsobu pomoci rozčílíte, nebude se cítit neschopný, když se bude pokoušet vyřešit váš problém a vy si začnete stěžovat, neboť chcete pouze obejmout. Místo toho bude mít dobrý pocit, že vám dal přesně, oč žádáte.

Přečtěte si také: 7 uvědomění, jak míra sebelásky ovlivňuje naše vztahy

Jsou chvíle, kdy vám partner nemůže dát to, co chcete. Možná je stejně rozmrzelý jako vy, nebo se na vás zlobí a není prostě schopen vás podpořit. Čím podrobněji mu vysvětlíte tyto principy, tím snadněji pochopí, že potřebujete být milována a ne zachraňována.

2. Když jste smutná nebo mrzutá, nepřehánějte to – partner vás bere doslova

Eva se svému manželovi Lukášovi svěřuje s problémy v obchodě. Uprostřed konverzace prohlásí: „Já si prostě nevím rady. Jsem z toho zoufalá. Asi se zblázním. Nikdy jsem se do něčeho takového neměla pouštět. Nejraději bych všechny vyházela, prodala to, na měsíc vypadla a starala se jenom o sebe.“

Lukáš je zděšený. Když Eva skončí, je jí mnohem lépe, zatímco jemu je nanic a myslí si: Chlapče, to zní opravdu ošklivě, Eva se zřejmě zhroutí. Je jasné, že to nemůže vydržet. Co budu dělat? Potřebujeme její příjmy z obchodu. Možná prožívá nervový šok.

Lukášova reakce zákonitě vychází z toho, co mu doslova řekla, a neodhadne, co ve skutečnosti potřebuje. Začne jí radit, aby se nevzdávala, a bude s ní zacházet jako s hysterkou.

Eva se bude cítit hrozně a dojde k závěru, že jí manžel nerozumí a nemiluje jí. Lukáš bude stále více frustrovaný z marné snahy ženě pomoci, neboť ona jeho snahu odmítá. Nakonec vybuchne: „Nic z toho, co udělám, tě nikdy neuspokojí.“ Eva se rozpláče a v duchu si myslí: „Vždyť jsem jenom chtěla, aby mě objal a utěšil.“

Muži si sdělení neinterpretují jako ženy, ale berou doslova, co slyší.

Konstatujete: „Už to nevydržím!“ A váš partner věří, že už to skutečně nevydržíte. Prohlášení: „Zdá se mi, že mě nemáš rád,“ bere sdělení jako holý fakt. To vysvětluje, proč se tak často stává, že svěří-li se žena se svým trápením, muž doje k závěru, že se cítí mnohem hůř než je pravdou. Vnímá totiž doslova všechno, co se dozví.

LÁSKU ZE SVÉHO ŽIVOTA VYHÁNÍTE TÍM, ŽE

Pokud s mužem hovoříte o svých pocitech, musíte být přesná ve vyjadřování. Když si jen toužíte ulevit, předem ho upozorněte, že to nesmí brát smrtelně vážně.

Když mu to budete dopředu komunikovat a vysvětlíte, že takto to funguje, nebudete potom muset to dělat pokaždé, ale váš muž už bude příště chápat, co se děje a jak zareagovat.

3. Dejte svému partnerovi najevo, že nejste naprosto bezmocná nebo v koncích

Nebude se pak cítit povinen vás zachraňovat. Muži cítí zodpovědnost za nápravu nesrovnalostí.

Pokud tedy partnerovi nevysvětlíte, že vaše momentální mizerná nálada nevyústí ve zhroucení, bude pokládat za svou povinnost zachránit vás a místo útěchy začne radit. Klidně vyjádřete všechny své obavy, starosti, strachy a zranitelnost. Když váš muž bude tohle vědět, přejdete dopředu mnoha sporům.

Muž pak pochopí, že vyjadřujete jen své obavy, že nejste v koncích a že by měl dát najevo svoji lásku a nesnažit se vás zachránit.

Možná nevíte, jak problém vyřešit, nebo mu máte strach čelit, ale váš partner se bude cítit bezpečněji, když bude ujištěn, že i vy sama se ze zapeklité situace snažíte dostat, takže nemusí nést břímě veškeré zodpovědnosti jen na svých bedrech.

Ujistěte se, že když před milovaným mužem obnažujete své pocity, neskrývá se za tím prosba: „Zachraň mě, pomoz mi!“

Někteří muži se mohli v minulosti setkat se ženami, jež chtěly být zachraňovány, a tudíž si příznaky vašeho rozpoložení vykládají jako počátek zhroucení. Dejte jim jasně najevo, že nejste oběť a nechcete být zachraňována, ale pouze milována.

Nebo jim pošlete tento článek, díky tomu vás více pochopí a pochopí vaše potřeby jako ženy. Nebo ho sdílejte i na facebooku ať se to dostane i k vašim dalším přátelům a pomůžete jim tak mít více harmonické vztahy.

 

Barbara De Angelis

Specialistka na partnerské vztahy, autorka několika úspěšných knih

Barbara-De-Angelis-Press-1-918x1024

 

 

Napiště váš komentář

Zanechejte komentář